Obecné přístupy při koncepční péči o zeleň

 

Mezi základní teze a obecné přístupy při koncepční péči o zeleň je třeba zdůraznit zejména následující body:

  Při péči o silniční zeleň je dlouhodobě potřebné, a koneckonců i finančně efektivnější, preferování koncepčního přístupu. To znamená v podstatě soustavnou kontinuální činnost, v rámci které je třeba mít dostatečný přehled o počtu a stavu jednotlivých prvků zeleně, potřebě zásahů, o rozsahu a
rozvržení následné péče, apod. Takový přístup je výhodný i pro finanční plánování.
  Činnosti spojené s plánováním péče a samotnou péčí o silniční zeleň musí respektovat právní předpisy vázané k dané problematice.
  Aleje, které leží mimo pozemky plnící funkci lesa, jsou chráněny zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, včetně jeho prováděcích vyhlášek (př. vyhl. č. 189/2013 Sb., v platném znění). Při zásahu do alejí (především tedy její kácení) je nutné vyjádření příslušných správních orgánů.
  Řez dřevin v mimolesním prostředí může obecně provádět vlastník či jiná oprávněná osoba bez předchozího svolení či oznámení orgánu ochrany přírody a rozsahu a technologií, kterou nedojde k nedovolenému zásahu do dřevin (viz ust. § 7 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. a § 2 vyhlášky č.
189/2013 Sb.). Výjimku tvoří dřeviny se zvláštním režimem ochrany.
  Řez stromů, prováděný v památkově chráněných objektech a zónách, musí být proveden v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o památkové péči.
  Aleje, které jsou součástí pozemků plnící funkci lesa, jsou zohledněny v zákonu č. 289/1995 Sb., o lesích, a vztahuje se na ně především § 22 bezpečnost osob a majetku.
  Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, upravuje podmínky výsadeb stromů a keřů podél komunikací z hlediska rozhledových poměrů.
  Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, definuje v občansko-právní rovině vztah vlastníků stromů vůči vlastníkům okolních pozemků.
  Zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, upravuje tzv. centrální evidenci ve vztahu k nařízení EU č. 995/2010.
  Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, definuje požadavky na fyzické a právnické osoby z titulu zjišťování a omezování šíření škodlivých organismů včetně plevelů.

 

  Jako vhodné metodické podklady jsou doporučovány standardy AOPK ČR (v případě žádání o dotace je aplikace pravidel do projektové dokumentace nezbytná), a to zejména:
 
  • Arboristické standardy, Řada A (SPPK A02 002:2015) – Řez stromů
  • Arboristické standardy, Řada A (SPPK A02 001:2013) - Výsadba stromů
  • Arboristické standardy, Řada A (SPPK A01 002:2017) – Ochrana dřevin při stavební činnosti
  • Arboristické standardy, Řada A (SPPK A02 011:2018) – Péče o dřeviny kolem veřejné technické infrastruktury
  • Arboristické standardy, Řada A (SPPK A01 001:2018) – Hodnocení stavu stromů
  • Arboristické standardy, Řada A (SPPK A01 002:2017) – Ochrana dřevin při stavební činnosti
  • Standardy péče o přírodu a krajinu, Řada C (SPPK C02 005:2016) - Péče o funkční výsadby ovocných dřevin
  • Standardy péče o přírodu a krajinu, Řada C (SPPK C02 003:2016) - Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině
  • Arboristické standardy, Řada A (SPPK A02 010:2020) – Péče o dřeviny kolem veřejné dopravní infrastruktury
  • Arboristické standardy, Řada A (SPPK A02 004:2019) – Bezpečnostní vazby a ostatní stabilizační systémy
 
  Základní kontrolu stavu silniční zeleně je nutné provádět pravidelně s ohledem na bezpečný a spolehlivý provoz. Režim prohlídek pozemních komunikací stanoví vyhláška č. 104/1997 Sb.
 
  V rámci běžné údržby je vhodné provádět průběžná školení terénního personálu správců komunikací či pověřených osob v oblasti arboristiky.
 
  V případě přípravy opatření na území obcí a měst je vhodné rozsah opatření realizovat po dohodě s místní samosprávou. Cílem je respektování potřeb a požadavků vedení obcí a měst. Zároveň lze i předpokládat možnou spoluúčast na řešení péče o zeleň mezi správcem komunikace a místní samosprávou.
 
   Při péči o silniční vegetaci je velmi důležité navázání a udržení spolupráce s vlastníky přilehlých pozemků, zejména se zemědělskými subjekty. Spolupráce by měla zahrnovat zejména souhlas s umístěním výsadeb v blízkosti zemědělsky využívaných pozemků a zajištění ochrany stromů tak, aby při využívání pozemků (pastva, orba, seč, apod.) nedocházelo k poškození nové výsadby.
 
  Pro dosadby nebo výsadby je třeba volit takové druhy, které nejlépe odpovídají konkrétním stanovištním podmínkám – je třeba respektovat zastínění, zamokření, prostorové možnosti a růstové nároky jednotlivých druhů, respektovat vedení doprovodných sítí (např. el vedení), sjezdy pro zemědělskou techniku apod. 
 
  V případě dosadeb jako náhradu po kácení je třeba vždy v konkrétním místě zvažovat skutečnou potřebu náhrady. Tzn., že není chybou ponechat dílčí proluky ve stromořadí pro umožnění výhledu do krajiny. 
 
  V případě výsadeb je třeba velmi důsledně dbát na kvalitu materiálu. Pro výsadby musí být použity stromy s požadovaným obvodem kmínku nebo výškou, I. kvalitativní třídy. Stromy musí mít průběžný terminál, větvení musí být typické pro daný druh, bez poškozených větví, kořenový bal musí být nepoškozený a soudržný. Výsadbový materiál musí být kvalitní, bez známek napadení chorobami či škůdci. Při nákupu rostlinného materiálu je třeba dodržovat specifikace uvedené v projektu – rod, druh a kultivar, velikost výpěstku. Dřeviny by měly být vysazeny co nejdříve od doby jejich převezení ze školky, pokud možno ihned. Sadební materiál by měl být důsledně kontrolován a přebírán již ve školkách, teprve v krajním případě až na místě těsně před realizací. 
 
  V případě zjištění nedostatků je třeba materiál reklamovat. Pro výsadby by neměly být používány žádné geograficky nepůvodní druhy či kříženci. Vzhledem k použití při komunikacích je třeba preferovat vysoko nasazených korun (důležité následné zapěstování).
 
  Nezbytná je následná a rozvojová péče nových výsadeb. Rozhodující pro kvalitní a perspektivní jedince je intenzivní péče po dobu tří let od provedené výsadby.
 
  Při ošetřování lze předpokládat následující převažující zásahy – úprava podjezdné výše korun, výchovné řezy, bezpečnostní řezy, dále zdravotní řezy, případně u velkých starých stromů postupné redukce korun v kombinaci s vazbami. 
 
  Po jednotlivých ošetřeních - v horizontu 10 - 15 let je vhodné sledovat stav zeleně z hlediska reakce na provedené ošetření a případně další navazující zásahy.